Klášter Teplá

Osada Teplá s premonstrátským opatstvím se nachází na levém břehu říčky Teplé v Tepelské vrchovině 1,5 km jižně od Teplé a 12 km východně od Mariánských Lázní.

Podle klášterní legendy založil klášter roku 1193 velmož Hroznata a povolal do něj premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Klášter založil výměnou za to, že se nemusel účastnit III. křížové výpravy. Na konci století Hroznata vstoupil sám mezi řádové bratry a stal se správcem klášterního majetku. To se mu stalo osudným, protože na jedné ze svých inspekčních cest byl zajat loupežníky, kteří za jeho propuštění požadovali výkupné. Přestože bylo zaplaceno, byl Hroznata roku 1217 usmrcen. Od té doby je uctíván jako mučedník, blahořečen byl 16. září 1897. Roku 1232 byl kostelní klášter vysvěcen pražským biskupem, slavnosti se zúčastnil i český král Václav I. Tepelská kolonie poté prožívala období rozkvětu i časů kdy stála na samém pokraji zániku.

Klášter byl několikrát postižen morovou epidemií, musel čelit útoku okolních šlechticů, naproti tomu se mu ale vyhnuly husitské bouře. Další těžké časy znamenal příchod reformace a také třicetiletá válka. Po druhé pražské defenestraci totiž našel v Teplé dočasné útočiště kancléř Slavata, vojska Fridricha Falckého proto klášter značně poničila. V letech 1641 a 1648 byl klášter vydrancován Švédy. V roce 1659 postihl budovy konventu a prelatury zničující požár.

Přesto klášter v Teplé povstal z popela, v areálu byly opraveny budovy a postaveny nové. O jejich barokní podobu se zasloužil stavitel K. Dientzenhofer, který tak učinil na žádost opata Raimunda II. Wilferta (1688 - 1722). Další rozkvět kláštera byl spojen se zdejšími léčivými prameny. Velkou zásluhu měl na jejich proslavení  opat Kryštof Heřman, hrabě Trauttmannsdorf-Weinsberg, za něhož se tepelský klášter stal centrem umění a vědy, byla založena škola a šlechtický konvikt. Klášter v Teplé stál u vzniku Mariánských Lázní, které ke klášteru patřily.

Za 2. světové války byla kanonie zneužita pro potřeby Německa. V jedné části byl zajatecký tábor, v další byla zřízena porodnice dobrovolných matek pro Hitlerovu armádu. Po válce byli členové řádu, kteří byli německé národnosti odsunuti, a roku 1950 byla část bratrů uvězněna a areál klášteru využívala Čs. armáda jako kasárna. Po společenských změnách roku 1989 byl klášter vrácen zpět premonstrátům a již v prosinci opat Heřman Josef Tyl sloužil první mši. Nyní má tepelská kanonie 18 členů a spravuje farnosti na mnoha místech v západních Čechách. Klášter je přístupný veřejnosti.

Areál kláštera je dnes tvořen barokním konventem, gotickým presbytářem klášterního kostela s románskou kaplí, klášterní knihovnou, parkem, hřbitovem a muzeem. Nejvýznamnější stavbou je kostel Zvěstování P. Marie, byl postaven v letech 1193-1232 jako románsko - gotický trojlodní kostel. Dále jsou k vidění hospodářské budovy pivovaru, seníku, a sýpky.